V šeru noci úžasné
a v šumění ticha
světélko u svatostánku
jenom tiše bliká.
Jsem tu s Pánem sama,
dívám se na Něho,
hukot Jeho přítomnosti
oprostil mě od všeho.
Nemusím nic říkat,
On se dívá na mne
a já už nepociťuji
své starosti žádné.
Všechno se mi rozplývá
zde, v Pánově bytí
v něm já žiju, hýbám se
On mé živobytí.
Dvě duše se našly
a Bůh na mě kývá,
On je nápoj, také Chléb
Ježíš je má skýva.
A v tom tichu tajemném
nehýbu se pranic,
tento čas já nevyměním
ve svém životě za nic.
Ta láska mne prostupuje,
nemám nikdy dosti,
srdce mé již přetéká
Boží přítomnosti.
Chce se mi moc plakat,
slzy z očí kanou,
nechci nikdy Ježíšovi říci:
"Nashledanou".
Hodiny na věži již
půlnoc odbíjejí
a hlubiny duše se
láskou napájejí.
Láskou Svaté Trojice
Otce, Syna, Ducha
kéž ta jejich činnost ve mně
nikdy neutuchá.
Ó, Ty, Synu velkolepý
milovals mne prve
než jsi prošel řekou
bolesti a krve.
Kéž Tvoje Krev, Pane,
také na mne skane,
Tvoje moc ať prostoupí mě
zlo nenechá žádné.
Ty můj Svatý Bože,
daruj mi svou svatost,
kterou může posilnit
Nejsvětější Svátost.
Kéž se celá proměním
ohněm Tvojí moci,
kéž Ty rosteš, já se menším
tady, dneska v noci.
Kéž získám Tvé milosti
a z nich dále žiju,
z úcty k Tobě, Bože můj
do hrudi se biju.
Můj nejdražší Ježíši,
teď se musím loučit,
kéž bys mohl naše srdce
dohromady sloučit.
Bych odešla oblitá
Tvou úžasnou něhou,
Tebe v srdci nesla si
láskou, nadějí a vírou.
Kéž to všechno, Pane, slouží
k duše mojí spáse.
Odcházím a děkuji.
Zítra přijdu zase.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.