Když ráno ptáci pějí
před okny pokoje,
já zas chci nabrousiti
své lásky nástroje.
Je jitro, já se chystám
ve svůj křesťanský boj,
a proto chci obléknout
pravou Boží zbroj.
Za ochranný pás ať slouží
život ve Tvé pravdě,
ať útokům pána lži
odolávám hravě.
A krunýřem mého srdce
ať je svatá čistota,
ve Tvé moci mě obepíná
pomoci Tvá jistota.
Na nohy si obouvám
boty odhodlání,
dej, ať spěchám milovat
stále, bez přestání.
Já chci, Pane, pořád
za Tebou jen jít,
v boji lítém ať mě chrání
víry pevný štít.
Ten mě brání
před střelami toho ničemníka,
zloba jeho nenávisti
s láskou se zde stýká.
Na hlavu si dávám
přilbu naděje,
vždyť bez Božího plánu
nic se neděje.
A také má pohotově
Božího Ducha meč,
jeho Slovo vítězí,
když nastává řež.
A v tom boji posvátném
mám Marii Pannu,
na které Bůh nenašel
žádnou ďábla vadu.
Zapracuji do svých proseb
také Michaela kúry,
oni ten boj znají,
pomáhají shůry.
A nyní už, Pane,
vydávám se ven
na boj lítý, který čeká,
jsem již připraven.
(Volně podle Ef 6, 13-17)
Komentáře
Ty verše mám velmi rád. :)
Já tyto verše mám také ráda, a proto byly mou inspirací k vytvoření této básně, když jsem na ně "náhodou" narazila večer při modlitbě. :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.