Plní mě můj Ježíš

jako nádobu,

abych v životě dosáhla

na Jeho podobu.

 

Ta podoba Jeho tváře

zrcadlí se ve mně,

když ve svátosti smíření

obmyl mě tajemně.

 

Tento jeho obraz

už na počátku byl,

kdyby člověk zůstal

jak ho Bůh stvořil.

 

On nám poslal vykoupení,

u prázdného hrobu je zář,

to v člověku zintenzivňuje

pravou Boží tvář.

 

Boží tvář však byla

rozdrásaná od lidí,

s korunou a v krve potu

přišel Bůh nás spasiti.

 

A také já v životě

nechci znáti nic

než Spasitele zničenou

tu svatou Boží líc.

 

Ježíši, kéž mě pohled do Tvé tváře

neodradí pranic,

bez tohoto rozměru

je můj život na nic.

 

Prosím, Pane, v mém příběhu

prosazuj tuto svou Svatou Tvář,

abych při skonání světa

uviděla Tvoji zář.

 

Každý vezměme kříž svůj

a následujme Boží podobu,

aby On mohl naplniti

naši života nádobu.

 

Cílem není utrpení,

cílem je však Láska,

můj život Pane, prosím, proměň

to je má životní sázka.

 

Ty jsi Pane, vše...

Ty jsi má životní láska.

A já Ti děkuji.